Budeme platit Německu? Nikoliv! Němci nám dluhují reparace ve výši řady bilionů korun

Reparační povinnost Německa zakotvuje Pařížská reparační dohoda, dále princip mezinárodního práva, který zakotvuje povinnost agresora zaplatit oběti této agrese škody, které jí agresí vznikly. Nikdo ani dnes nepochybuje, dokonce ani současní ústavní činitelé Německa, že Německo bylo agresorem a my, Československo, byli jeho obětí, stejně tak jako Polsko, Řecko, Sovětský svaz a řada dalších států, Německem okupovaných.

V neposlední řadě závazek Německa plyne i ze závazných veřejných slibů ústavních činitelů Německa, počínaje kancléřem W. Brandtem, který v Praze prohlásil při své oficiální návštěvě, že Německo nám reparace zaplatí, jakmile bude sjednoceno. Posledním z německých ústavních činitelů H.D. Gensechra, tehdejší ministr zahraničních věcí, ještě v době sjednocování Německa, tento závazek potvrdil.

Německo své reparační povinnosti nehodlá zaplatit, jak vyplývá např. z jednání mezi ním a Polskem či Řeckem. V našem případě je tomu však jinak. Ústavní činitelé tvrdí, že Česko–německou deklarací (ČND) se obě smluvní strany zavázaly, že nebudou vůči sobě vznášet požadavky, plynoucí z minulosti.

Naše argumenty proti tomuto tvrzení spočívají především v tom, že ustanovení dvoustranné deklarace, které jsou v rozporu s Pařížskou reparační dohodou, jsou neplatná. A nadto jsme řadou konkrétních případů dovodili, že Němci již celá desetiletí hrubě a soustavně porušují ustanovení ČND, takže je otázkou, zda ČND je nadále pro nás závazná.

Jde nyní o to, jak jsme přesvědčeni, aby naši málo stateční ústavní činitelé se pochlapili a požádali Německo o zahájení rozhovoru o reparacích, které by měly vést k urychlenému zaplacení reparací Německem v plném rozsahu, zvýšeném dále o běžné úroky.

Dr. O. Tuleškov